Vietnam 2025
7. - 8. 5. St, Čt
Odjíždíme 7. 5. v 11h z Ostravy - Svinova do Vídně, kam přijíždíme před 14.h. Kupujeme jízdenky na vlak a přesouváme se na letiště. Zde čekáme do 19.45h na odlet do Istanbulu. Při odbavení ve Vídni jsem zvonil a celník si mě s chutí důkladně prošacoval. Odlétáme načas a cesta uběhne v pohodě. V Istanbulu přistáváme ve 23.15h a do 2.05h čekáme na další let do Hanoje. U všech odbavení po nás požadují ukázat vietnamská víza. Let do Hanoje trvá 9.5h. Máme štěstí, protože sedíme v poslední řadě, takže si na noc můžeme v pohodě sklopit sedadlo, a navíc místo vedle nás je volné, tak se můžeme trochu natáhnout. V Hanoji přistáváme opět načas v 15.30h (je zde časový posun o 5h.). Po přistání jdeme na imigrační, kde už je pořádná fronta, ale celkem to odsýpá. Než jsme se dostali na řadu, odvádí celníci několik lidí, kteří mají zřejmě problém. Jedná se, alespoň podle vzezření, zřejmě o domácí, tak máme trochu obavy, zda nám také nebudou dělat problémy. Naše obavy však byly liché, protože kromě kontroly pasů (museli jsme si sundat jen brýle) po nás nechtěli ani vidět víza. Dostáváme razítko do pasu a jsme odbaveni. Před letištní halou pak na nás již čeká domluvené taxi. Ještě rychle měním pár desítek dolarů, abychom měli něco do začátku. Jak bylo někde avizováno, zde je kurs hodně nevýhodný (25099VND/$). Cesta je dost dlouhá a my máme trochu podezření, že řidič tápe. Asi po 30 min. konečně přijíždíme k hotelu Hanoi Secret Garden, který je, ač na hlavní třídě, celkem zastrčený a nenápadný. Majitelka s pomocnicí nám, i přes naše protesty že si ho vynesu sám, bere kufr a nese do druhého patra, kde jsme ubytovaní. Apartmán je sice trochu obstarožní, ale funkční, a hlavně polohově dobře umístěný. Majitelka nám ukazuje, co a jak a na závěr nám sděluje, že budeme mít zdarma snídaně, což nás, popravdě dost potěšilo. Chvíli odpočíváme, vybalujeme pár věcí, a pak se jdeme projít po nejbližším okolí. I když je v 18h už téměř tma, provoz a pohyb lidí je tu neskutečný. Šňůry aut, a hlavně skútrů dávají malou šanci na přechod jakékoliv silnice. Navíc chodce, semafory (při odbočování) i přechody zcela ignorují. Přecházení chce tudíž nejen pozornost a odvahu, ale i notnou dávku drzosti. V nedalekém pidi marketu kupujeme vodu a něco k dezinfekci (Hanoi vodka, co má max. 27% - silnějšího nic místního není). Brzy zjišťujeme, kousek od ubytování je vyhlášená místní atrakce, pověstné koleje vedoucí mezi restauracemi. Spousta náhončích vyhledává turisty, aby průjezd vlaku strávili na židličkách u kolejí právě v jejich restauraci a jen tak zde postávat fakt nelze. Je to dost nechutná atrakce na 2 min., ale má stále hodně fandů. Jediné místo, kde nemusíte nic kupovat a kde se dá fotit jsou železniční přejezdy. Nevýhodou je, že je zde hodně lidí, kteří se mačkají a policie dohlížející na bezpečí a pořádek. Po přejetí vlaku a otvírání závor jsou dost bezohlední. Vracíme se s rozpaky zpět do apartmánu. Na jídlo nemáme chuť, tak jen doplňujeme tekutiny, kecáme, plánujeme a mobilujeme. Spát jdeme řádně utrmácení z cesty před 23.h.
9. 5. Pá
Na dnešek máme naplánovanou první prohlídkový okruh Hanoje. Vstáváme celkem odpočatí v 7.30h a na 8h máme domluvenou snídani. Liba si dala evropskou (vajíčka a pečivo), já vietnamskou (polévka Pho – je jí vrchovatá miska plná masa, nudlí a zeleniny, tak mám po ránu co dělat, abych ji snědl). Vyrážíme do parného a vlhkého dne (32°C). Chvíli nám trvá, než se zorientujeme (využíváme v mobilu nainstalované offline Mapy.com), ale pak už vyrážíme na jistotu. Postupně navštěvujeme chrám Chùa Lý Quốc Sư Pagoda, velký kostel St. Joseph Cathedral, další chrám Đěnh Nam Hương, který leží u jezera Hoàn Kiếm Lake. Postupně jezero obcházíme a navštěvujeme Vodní divadlo (Thang Long Water Puppet Theatre, do kterého máme na podvečer koupené lístky). Chceme si je v předstihu vyzvednout, protože jsou zde velké fronty. Dozvídáme se však, že lístky zakoupené přes internet si musíme vyzvednout v agentuře, sídlící na jiné adrese, ale stejné ulici. Tu nalézáme po 20 min. hledání asi 300 m od divadla, v zastrčeném obchůdku. Pokud bychom to nechali těsně před divadlem, asi bychom to nestihly, a pak už by nás na představení nepustili. Od divadla přecházíme k malému chrámu Đền Bà Kiệu a k ostrůvku s malým chrámem Ngoc Son Temple. Platíme 50K VND/os (1K=1000) a jsme vpuštěni přes mostek na ostrůvek. Kromě malého chrámu zde není v podstatě nic k vidění, a za ty peníze to rozhodně nestojí. Pokračuje dál podél jezera přes parky Chi Linh Park se sochou krále Lý Thái Tổ, Diên Hồng Park,kolem budov People's Committee of Hanoi City, Vietnam Museum of Revolution, až ke Státní opeře Nhà hát Lớn. Máme toho tak akorát. Vracíme se k jižnímu břehu jezera do malého parčíku, kde chvíli odpočíváme. Při zpáteční cestě ještě míjíme Justiční palác Old Supreme Court a bývalé vězení Nhà tù Hoả Lò (dnes muzeum), a pak už jdeme nejkratší cestou na ubytování. Úplně vyšťavení odpočíváme, doplňujeme tekutiny a v 16.45 se vydáváme opět k jezeru do Vodního loutkového divadla na představení (150k/os). Je to skvělá podívaná s živou hudbou, zobrazující život a mytologii místních obyvatel. Představení trvá 50min., a po jeho ukončení se vracíme zpět na ubytování. Cestou měníme dolary za úplně jiný kurz (25,8K VND/$). Večer sprcha, večeře, dezinfekce, plán na další den a spát jdeme ve 23h.
10. 5. So
Dnes to bude druhý prohlídkový okruh Hanojí, podstatně delší než včerejší. Vstáváme opět v 7.30h, v 8h snídaně (já opět vietnamskou – zvláštní široké nudle, opečený bůček a nějaká zelenina, Liba opět vajíčka) a v 8.30h vyrážíme na prohlídku. Procházíme kolem Cột cờ (Hanoi Flagtower) a kolem náměstí s velkou sochou Lenina (hvězdy, kladiva a rudé vlajky jsou všudypřítomné), až přicházíme ke vstupu do Thanglonského královského města. Vstupné nám pomáhá v automatu (text jen ve vietnamštině) koupit místní hlídač a platíme 100K VND/os. Postupně si procházíme celý areál a navštěvujeme Doan Mon Gate, Thang Long Water Puppetry, General Command Headquarters Bunker, Giant Precious Sapphire Turtle, Site of Kinh Thien Hall, Imperial dragon staircase, Revolutionary Relic D67 Building and Bunker, Hậu Lâu a další. Po průchodu Severní branou se ocitáme u velkého žlutého kostela Nhà thờ Cửa Bắc. Po prohlídce se vracíme k památníku Vietnam War Memorial. Všude je plno vojáků, kteří bedlivě hlídají celý areál. Abychom se dostali dovnitř areálu a k Ba Din Square a Ho Či Minovu mauzoleu, musíme obejít několik bloků a ulic. Do areálu je vstup zdarma, ale až po důkladné prohlídce přes rám a rentgenu batohů. Protože je sobota, je zde poměrně hodně lidí a také dětí se školami. Máme štěstí, je poledne, a právě probíhá výměna stráží u mauzolea. Pěkně nadrilovaná podívaná. Od mauzolea se vydáváme k One Pillar pagodě (Chùa Một Cột) a chrámu Chùa Diên Hựu. Vedle těchto památek se pak nachází obrovské betonové monstrum Ho Či Minova muzea. Parkem se snažíme projít k Prezidentskému paláci, ale jsme vypoklonkováni všudypřítomnými hlídači v uniformách. Musíme se tedy vrátit a znovu obejít všechny ty bloky a ulice až před náměstí. Když dorazíme k Prezidentskému paláci zjišťujeme, že je zde přísný zákaz fotografování, opět pod dozorem vojenské ochranky. Podařila se mi jedna rychlá fotka mobilem, ale víc nechci riskovat. Procházíme parčíkem a ocitáme se u obrovského jezera West Lake (Hồ Tây). V dálce a oparu se kolem jezera tyčí výškové budovy. Ještě krátká zastávka v chrámu Đền Quán Thánh (5K VND/os) s hezkým interiérem, ale nic co bychom již neviděli. Po prohlídce jdeme podél jezera přes most k chrámovému komplexu Bảo tháp Lục độ đài sen, ve kterém zrovna probíhají modlitby a s Trấn Quốc Pagodou. Potom už se vracíme kus přes město na ubytování, a jsme řádně uchození (přes 12 km). Ještě nákup vody a potravin na zítřejší výlet, který by neměl být tak hektický. Do večera odpočíváme a po 19.h jdeme do vedlejší ulice na večeři. Po návratu koupel, dezinfekce a plánování. Dnešek byl pod mrakem, a proto bylo i snesitelné horko. Po 20.h začalo hodně pršet a my můžeme doufat, že se do rána vyčasí. Spát jdeme po 22.30h.
11. 5. Ne
Pršelo skoro celou noc, ráno je zataženo a všude mokro. Na snídani jdeme po 7.h, protože v 7.45h odjíždíme na náš první výlet k Perfume pagodě. Autobus nás nabírá před hotelem, a ještě stále mírně poprchá. Zastavujeme ještě na dalších čtyřech místech a nabíráme další výletníky. Celkem nás jede 13 lidí. Do přístavu v Yến přijíždíme po 10.h. a už jen krápe. Fouká však nepříjemný vítr, tak si bereme bundy, protože na lodi bude nejspíš chladno. Z parkoviště nás veze elektro vozítko do přístavu se spoustou lodí. Samotná pagoda je vzdálená asi hodinu plavby. Vzhledem k tomu, že se jedná o významné poutní místo, které ve svátky navštěvují tisíce lidí, tak proto tolik lodí. Na lodi nás pluje 6 a naše veslařka nás nejdříve veze ne protější břeh, kde je prohlídka chrámu Đền Trình Ngũ Lạc Linh Từ. Zde máme 30 min. na prohlídku. Po prohlídce se opět naloďujeme a pokračujeme asi 3,5 km krásnou hornatou krajinou k pagodě. Jelikož se jedná o fyzicky náročnou práci, udivuje nás proto, že všechny lodě veslují pouze ženy. Od chrámu k pagodě plujeme dalších 50 min. a když ke konci plavby naší veslařce docházejí síly, průvodce ochotně zaskakuje. Po vylodění jdeme asi 300 m do mírného kopce, kde nás čeká v místní restauraci oběd. Menu je pro jeden stůl (6 osob) společné, a je opravdu pestré (pečený bůček s bambusovými výhonky, tofu, velká ryby, velká mísa rýže, nějaké vařené rostliny, hranolky, jarní závitky, omeleta a grep). Samozřejmě nebylo v našich silách vše zkonzumovat, a tak si každý přišel na své. Po obědě jdeme k pagodě (Chùa Thiên Trù), kde se nám dostává až příliš podrobného výkladu, po kterém následuje individuální prohlídka celého areálu. Po asi hodinové prohlídce přecházíme k 300 m vzdálené lanovce, kterou jedeme asi 10 min. do horní stanice Hương Tích. Jednosměrné jízdné je 180K VND/os (obousměrná stojí 260K VND/os), což je naše, protože zpět chceme jít z kopce pěšky. Během jízdy si vychutnáváme divokou krajinu pod námi. Po vystoupení z lanovky jdeme ještě asi 200 m, a pak scházíme po 150 schodech k jeskyni Hương Tích Cave. Je to velká jeskyně s několika velkými krápníky. Scházíme po dalších schodech do nitra jeskyně, kde je modlitební místo obsypané spoustou darů od místních věřících, kteří sem putují s plnými taškami potravin a obřadních darů. Vracíme se zpět a stoupáme po schodech nahoru k lanovce. Po cestě se stavujeme krátce v místní restauraci, kde si kupujeme k osvěžení vodu a kokosový ořech. Pak se již vydáváme spolu s indickou rodinkou a Angličankou pěšky dolů k pagodě. Je to hodně krkolomná cesta se spoustou vysokých schodů, takže je to řádný záběr na naše nohy. Sestup nám zabral asi 45 min, a jsme rádi, že jej máme za sebou. Cestu v opačném směru si ani nechci přestavit. U pagody už na nás čekají ostatní spolucestující. Nasedáme opět do lodí a plujeme zpět k přístavišti asi 50 min. Elektro vozítkem jedeme na parkoviště, kde na nás již čeká náš autobus. Do Hanoje přijíždíme za tmy po 19.h. Jdeme si ještě nakoupit nějaké jídlo a hlavně pití, a pak hurá na ubytko. Děláme si večeři, mango jako dezert, čaj a na závěr dezinfekci. Ještě krátký pokec s dětmi přes WhatsApp a jdeme spát opět po 23.h. Zítra nás čeká další výlet do Ha Longu.
12. 5. Po
Vstáváme v 6.45h a v 7h odcházíme na snídani. Po snídani jdeme před ubytování čekat na bus do Ha Longu, který by nás měl vyzvednout v 8h. Bus přijíždí v 8.10h, nasedáme a vydáváme se na 2,30h cestu. Před příjezdem do zátoky se stavujeme na Perlové farmě (World of Pearls Exhibit), kde se během asi 20 min. seznamujeme s „výrobou“ perel. Na jednotlivých stanovištích jsme názorně seznámeni např. s vkládáním perel do perlorodek, jejich vynímáním a tříděním až po rozsáhlý luxusní obchod s výrobky z perel, ve kterém je zákaz fotografování. Pokračujeme dál v naší cestě asi 15 min, než dorazíme přes most do přístavu na ostrově Tuan Chau. Zde se přesouváme na luxusní loď Hong Hai 08. Po stručném seznámení s programem naší plavby (ostrov Ti Top – výstup na vyhlídku nebo koupání, plavba bambusovou lodí jeskyní Luon Cave do zátoky Hang Luon a nakonec návštěvu obrovské jeskyně Sung Sot Cave) vyplouváme. Hned po vyplutí se podává oběd formou švédských stolů. Protože se okamžitě vytvořila velká fronta hladových, jdeme se projít a pokochat úžasnou krajinou na horní palubu lodě. Když fronta opadne, jdeme se rychle najíst (jídlo je stále doplňované), a pak se opět vracíme na palubu, kde pokračujeme ve focení a filmování. První zastávkou je ostrov Ti Top, kde je na výběr buď hodina koupání, nebo výšlap po 350 schodech na krásnou vyhlídku na celou zátoku. Škrábeme se po schodech v tom vedru, ale ten pohled určitě stojí za vynaloženou námahu. Pokračujeme v plavbě k dalšímu ostrovu Bo Hon, kde přesedáme na malé „bambusové“ lodě pro 9 lidí a proplouváme jeskyní Hang Luon Cave do stejnojmenné, ukryté zátoky, obklopené vysokými skálami. Je zde možnost i kajakování, ale my volíme jistotu. Viděli jsme totiž i převrácené kajaky, což musí být velmi nepříjemné. Naši velkou pozornost pak zaujímají opice, které se prohání na stromcích a keřích na kolmých skalách vysoko nad vodou. Po 20min. plavbě se opět přesouváme na naši výletní loď a plujeme k poslednímu místu naší plavby, k jeskynnímu komplexu Sung Sot Cave. Opět stoupáme v dlouhé frontě po mnoha schodech ke vstupu do jeskyně. Samozřejmě je zde plno lidí, ale v jeskyni se vše rozptýlí. Krásná prohlídka plná barev a světel končí na další skalní plošině s překrásnou vyhlídkou. Scházíme po schodek k malému molu, kde na nás již čeká naše loď. Na zpáteční cestě se kocháme západem slunce, při kterém zátoka mění svůj vzhled a konečně připlouváme zpět k ostrovu Tuan Chau po 18.h. Přesedáme na autobus a vracíme se zpět do Hanoje, kam přijíždíme asi ve 20.30h. Vysedáme u hotelu a jdeme ještě vyměnit nějaké peníze na zítřejší poslední výlet, a hlavně na cestu do Ninh Binh. Po návratu na ubytování děláme večeři, čaj, pak hygiena a jdeme spát skoro o půlnoci. Ráno nemusíme opět brzy vstávat.
13. 5. Út
Vstáváme v 7.45h, v 8h jdeme na snídani a v 9h na nás čeká auto na poslední výlet v Hanoji, které nám na naši žádost domluvila domácí Lan. Naší první zastávkou bude Tay Pagoda (vstupné 10K VND/os), vzdálená asi 25 km od Hanoje. Je to komplex hodně starých budov několika chrámů s jedinečnou starobylou architekturou. Zde se potkáváme se skupinkou místních turistů, kteří, nevím proč, se se mnou chtějí za každou cenu vyfotit. Postupně se přidávají další, chtějí se držet za ruce a držet se kolem krku. Jsou to lidé starší než my a jejich náklonost nás zaskakuje. U místního jezírka s pagodou zjišťujeme, že zde filmaři natáčí vodní divadelní představení. Chvíli pozorujeme natáčení a vracíme se k autu. S řidičem se domlouváme na návštěvě ještě další pagody Tay Phuon. Chvíli zjišťuje, kde se nachází, zadává do navigace a souhlasí. U pagody jsme asi za 20min. Platíme opět 10K VND/os a po odmítnutí odvozu k pagodě skútrem se vydáváme po mnoha schodech k pagodě. Je to opět soubor několika na sebe navazujících chrámů. Procházíme areálem, fotíme a filmujeme. Létá zde spousta krásných velkých motýlů a celým areálem se rozléhá silný cvrkot cikád. Po 20min. prohlídce scházíme po schodech k autu, a vracíme se do Hanoje ve 12.30h. Chvíli odpočíváme, a pak jdeme směnit ještě nějaké peníze. Dost nás zaráží, že najednou rozlišují kurz podle velikosti bankovek. Čím větší bankovka, tím lepší kurz (100$=26K VND; 10-50$=24,5K-25K VND). Po úspěšné výměně, kdy jsme obešli asi 12 směnáren, se vracíme na ubytko a o něco později jdeme na večeři. Balíme zběžně věci na zítřejší přejezd do Ninh Binh. Hygiena, dezinfekce a spát jdeme po 23.h. Můžeme si konečně přispat, protože jsme si domluvili snídani na 9h.
14. 5. St
Vstáváme po 8.h a v 9h jdeme na poslední snídani a la vejce. Po snídani dobalujeme věci a v 11h vycházíme před apartmán, kde čekáme na odvoz. Po 20 min. čekání přichází jedna z pracovnic naší domácí a ujišťuje nás, že auto přijede. Skutečně, po 35 min. čekání přijíždí auto, které nás ale bere jen na místo odjezdu minibusu. Nasedáme se čtyřmi dalšími spolucestujícími a konečně odjíždíme do Ninh Binh. Cesta trvá 2h a v Ninh Binh nás opět auta rozváží do jednotlivých ubytování. Naše ubytování se jmenuje Trang An Mountain View Homestay. Dostává se nám vřelého přijetí, které vzápětí přechází ve vnucování výletů majitelovým autem a také to ihned spočítal na 10mil.VND (400$). Jsme hodně zaskočení, tak zdvořile odmítáme a raději se jdeme rychle ubytovat. Je to hezký pokoj s úžasným výhledem na okolní skály, ale to je tak vše. Chybí avizovaná kuchyňka s vybavením, takže je to spíš jako v hotelu. Ještě jsme se ani nevybalili a už na nás klepe majitel s urputnou žádostí, abychom zrušili u Bookingu rezervaci na další dny, že mu to přilepší. Snažíme se mu vysvětlit, že budeme platit stornopoplatky, ale on že ne, že to zařídí. Když se i přes to stále snaží nás ke zrušení dotlačit, mám toho akorát dost a říkám mu, že jsem se ještě s takovým přístupem nesetkal a že ne znamená ne. Po vybalení a krátké relaxaci jdeme na výlet k nedalekému jezeru, uprostřed kterého se nachází na ostrůvku krásný chrám Chua Vang. Po pontonovém mostě přecházíme až k chrámu, uvnitř kterého se nalézá velký zlatý Buddha. Procházíme celý chrámový areál a vracíme se zpět na silnici do centra Ninh Binh. Asi po 2,5 km přicházíme k centru a dalšímu areálu s chrámy a pagodami Chua Bạc. Obě pagody i chrámy jsou opět na ostrůvcích. Nad pagodami se pak skrývá na skále malý chrám Ky Lan Temple, z něhož je hezká výhled. Protože se bude brzy stmívat, vydáváme se zpět na ubytování. Po cestě se zastavujeme ještě na večeři v místní restauraci. Dáváme si kuře s rýží. To je netradičně servírováno na rozpáleném kovovém talíři. Ten je obalen papírovým okroužkem, protože omáčka nalitá na kuře prská. Po jídle se vydáváme na téměř 3,5 km dlouhou cestu na ubytko, kam přicházíme hodně vyčerpaní za úplné tmy po 20.h. Vzápětí opět někdo klepe a my jdeme s hrůzou otevřít. Naštěstí je to jen majitelův syn, který nám přinesl pár banánů. Děláme čaj, pak koupel, internet a jdeme spát po 23.h.
15. 5. Čt
Sluníčko nás probouzí odpočaté v 7.45h, což je trochu nezvyk, protože v Hanoji jsme neměli okna. Na snídani děláme čaj se sladkými rohlíky, což je příjemná změna proti vajíčkovým snídaním v Hanoji. Jelikož jsme v místě, kde není žádný bus operátor, domlouváme s majitelem zda by nám pomohl zajistit bus do Da Nangu. Ten nás samozřejmě ujišťuje, že to není problém, ale co to bude za bus a odkud pojede nám nebyl schopen říct. Vyinkasoval 1400K VND + 100K VND za odvoz k busu. Opět bez stvrzenky, ale se spoustou řečí o důvěře a přátelství. Tak uvidíme! V 9h se pak vydáváme procházkou na nedaleký výlet Trang An Boat Tour. Na místo přicházíme celkem schvácení v 10h. Lidí je tu zatím poskrovnu. Lístky se kupují přes cestu (jednotná cena na všechny trasy 250K VND/os) a při jejich koupi se volí i druh trasy. Na výběr jsou 3 trasy, z nichž č.1 je nejdelší a nejobsáhlejší (9 jeskyní + 3 chrámy). Podchodem pod silnicí vycházíme v areálu loděnice. Do loďky musí být buď 4 lidé, nebo je třeba loď zaplatit celou (1mil. VND). Pomalu plujeme po řece a kocháme se divokou přírodou a vysokými skálami. Při proplouvání některými jeskyněmi se musíme hodně sklánět, abychom se neuhodili do hlavy. Před nás si sedli mladí Italové, které jsme při prohlídce jednoho z chrámů poprosili, zda by si s námi na kousek plavby nevyměnili místo, abychom měli foto a video tzv. z první řady. Mladík nám celkem arogantně sdělil, že v žádném případě. Byli jsme z jeho reakce dost rozhození, ale nic nenaděláme. Na zpáteční cestě je loděk na řece již plno. Po více jak tříhodinové plavbě připlouváme opět do loděnice. Po chvilce odpočinku, pokračujeme v dalším výletu do Hoa Lu, což je bývalé královské město, a tak jdeme shánět taxi. Hned po východu z areálu loděnice nám štěstí přeje a za 74K VND se vezeme asi 5 km ke komplexu v Hoa Lu. Po vysednutí na parkovišti kupujeme v kase vstupenky (20K VND/os). Přecházíme přes most a velkou branou vstupujeme do města, samozřejmě po důkladné kontrole vstupenek. Naše první kroky směřují k hrobce prvního krále Dinh Tien Hoanga, která je na vrcholu kopce. Prudké stoupání po 330 schodech nám v tom vedru dává pořádně zabrat. Vyhlídka, na které si dopřáváme malý oddech je téměř zarostlá, a tak po shlédnutí hrobky nebo spíš památníku a krátkém odpočinku, scházíme dolů a pokračujeme k hrobce dalšího krále Dinh Tiena. Je to tiché hezké místo s jezírky plnými červených japonských kaprů. Po prohlídce jdeme k poslední hrobce krále Dai Hanha. Opět hezký, tichý areál. Zde nás však mnich nepustil dovnitř chrámu, a tak se musíme spokojit jen s venkovní prohlídkou. Po více jak dvouhodinové prohlídce královského města se vracíme na parkoviště, hledat nějaký odvoz. Po neúspěšné snaze se obracíme na asi místního policajta (všichni tu nosí nějaké uniformy s frčkami), který nám přivolává taxi během 10 min. Během dalších 10 min. vysedáme u ubytování (7km=120K VND). Při příchodu na pokoj zjišťujeme, že nejde proud, takže žádná klimatizace či ventilátor. Jsme totálně propocení, tak se jdeme alespoň osprchovat vlažnou vodou, což přijde vhod. Po hodině pak naskakuje proud, tak pouštíme klimu naplno. Po 18.h jdeme koupit něco k snídani do nedalekého obchodu a na zpáteční cestě se stavujeme na večeři. Tentokrát je to trefa do černého, protože jídlo je výborné. Spokojení a sytí se vracíme na ubytko, vyřizujeme poštu, chystáme další den, děláme čaj a zbytek večera relaxujeme. Jdeme spát ve 23h, prší.
16. 5. Pá
Nad ránem zažíváme téměř hororovou scénu, kdy nás kolem 4.h vzbudí obrovské rány podobné dělobuchům a létající jiskry velké jako pěst. Nejdříve jsme mysleli, že je to nějaký ohňostroj, ale když jsme vyhlédli z okna, zjistili jsme, že bouchlo elektrické vedení hned vedle našeho ubytování a k nebi se začal valit černý kouř. Po chvíli se ulice zaplňovala místními obyvateli, kteří zjišťovali, co se vlastně stalo. Samozřejmě byl vypnutý proud, ale po hasičích ani vidu ani slechu. Místní si vše organizovali sami. Jdeme spát a díky tomuto incidentu vstáváme až v 9h. To už je pod okny plno dělníků a elektrikářů, kteří vyměňují spálené kabely. Naštěstí naskočil proud, tak si můžeme uvařit alespoň čaj a nasnídat se. Kolem 10.h se vydáváme na další výlet do areálu Mua Cave, kam dorážíme po 40 min. pohodové procházce. Na vstupu do areálu platíme vstupné (100K VND/os), a pak procházíme celým areálem až k Tygří jeskyni, od které stoupáme po minimálně 500 prudkých a vysokých schodech až na vrchol Nui Ngoa Long. Cesta je velmi úmorná, hlavně kvůli vedru a vlhku, a i přes častý odpočinek (po cestě je několik skvělých vyhlídek a odpočívadel) máme pocit, že to vzdáme. Nakonec s vypětím všech sil dorážíme na vrchol, který se nám odvděčil překrásným výhledem na okolní krajinu a spoustu lodiček plujících po řece. Odpočíváme zde asi 30 min. a já ještě lezu udělat pár fotek s 30 m dlouhým drakem táhnoucím se po hřebeni vrcholu. Pomalu scházíme dolů a jdeme projít jeskyní Mua Cave, na jejímž konci je posezení s odpočívadlem a krásný výhled na okolní hory. Nakonec navštěvujeme rozlehlé Lotus Lake Board Walk, kde po dřevěných chodníčcích - lávkách procházíme mezi spoustou lotosů. Na ubytování se vracíme po 15.h opět zcela splavení a vyčerpaní. Děláme čaj, dáváme si vychlazený meloun a nakonec sprcha. Elektrikáři již vše opravili, a kromě hromady kabelů po nich není žádná stopa. Odpočíváme do 19h, kdy jdeme na večeři. Zbytek večera ještě plánujeme a spát jdeme po 22.h. Večer se rozpršelo a prší dlouho do noci.
17. 5. So
Ráno není po dešti ani památky, vstáváme po 8.h, děláme snídani a vyrážíme hledat taxi na odvoz do Bai Dinh, největšího buddhistického centra v Asii. Asi po 15 min. chůze nám zastavuje auto s tím, že nás tam odveze. Nasedáme, a protože to není taxi, dohadujeme se chvíli o ceně. Z 500K VND jsme srazili cenu na 300K VND, ale i tak se nám to zdá hodně za 15 km cesty. Protože široko daleko není žádné další auto, souhlasíme, protože chceme být co nejdříve na místě. Řidič se příliš neorientuje, nejdřív jede ke vstupu, který není oficiální, a tak se vracíme kousek zpět. Přijíždíme k parkovišti a když po nás chce peníze za vjezd, raději vysedáme a docházíme asi 300 m k návštěvnickému centru pěšky. To je totiž jinde, než nám ukázala mapa v navigaci. U pokladen se chvíli rozhlížíme na spoustu informačních tabulí, načež se nás ujímá jedna z mnoha hostesek a jako kulomet na nás vypálí ceny za různé možnosti prohlídky. Protože jsme jí moc nerozuměli, dává nám to do překladače a pomalu a trpělivě nám vše opakuje znovu. Je zde zhruba 5 různých možností, z nichž první tři jsou pro běžného návštěvníka přijatelné. 1. stojí 100K VND/os a je v něm zahrnuta jen jízda elektro vozítkem ke vstupu do areálu a odvoz ze sběrného místa zpět k návštěvnickému centru. 2. Stojí 150K VND/os a je v něm navíc vstup do Bao Thien Pagody. 3. stojí 300K VND/os a je v něm zahrnuto navíc ještě vození mezi jednotlivými objekty areálu. Kupujeme lístek č. 2, protože si chceme celý areál v klidu projít sami. Vozítkem jedeme dobré 2 km na „startovní“ místo, odkud se vydáváme podle obdržené mapky po jednotlivých památkách. Celý areál je v mírném svahu, takže celá cesta až ke třístupňovému chrámu je do kopce a po schodech. Odtud pak postupně scházíme až k pagodě Bao Thien. Zde se prokazujeme vstupenkou a vycházíme do 1. patra, kde jsou výtahy na vrchol pagody do 12. patra, s možností dvou zastávek v nižších patrech. Z vrcholu pagody je úžasný výhled nejen na celý areál, ale i na široké okolí. Z posledního patra se dá vyjít po schodech ještě o jedno patro výš k alabastrovému Buddhovi. Po prohlídce pagody postupně scházíme kolem dalších památek až ke sběrnému místu, odkud jedeme zpět k návštěvnickému centru. Jsme opět utrmácení z vedra, a hlavně nachozených kilometrů, a tak jsme rádi, že zde čeká opravdové taxi, které nás za 250K VND veze zpět na ubytování, kam dorážíme po 15.h. Koupel, pití a relax do 18.30h, kdy jdeme na večeři. Po návratu internetujeme, děláme čaj a jdeme spát před půlnocí. Po 20.h silně bouří a prší. Ráno je pak všude sucho a slunečno.
18. 5. Ne
Dnes je poslední den v Ninh Binh. Zrušili jsme lodičky Tam Coc Boat Ride, jednak jsme byli na lodičkách 3x a v 18h máme odjezd s domácím na bus do Da Nang. Vstáváme klasicky v 8h, děláme snídani a dobalujeme poslední věci. Potom ještě řešíme přejezd a program na další dny. Ve 14h jdeme na oběd do naší oblíbené restaurace a po obědě mobilujeme. Před odjezdem si ještě voláme s dětmi a v 18h jdeme na domluvený odjezd s domácím. Ten nijak nespěchá, což v nás vyvolává jistou nervozitu, zda ty jízdenky do Da Nang zajistil. Nemáme žádné potvrzení o platbě jízdenek, jen ujištění, že vše je OK. V 18.30h konečně nasedáme do auta a jedeme do centra města na stanici autobusů. Zde dostáváme kartičku - jízdenku pro 2 osoby, domácí odjíždí a my nakonec zjišťujeme že bus neodjíždí v 19h ale až ve 20h. Ten po úmorném čekání přijíždí před 20.h a my konečně nasedáme do velmi slušně vybaveného nočního, lůžkového busu a vyrážíme do Da Nang. Ještě asi hodinu jezdíme po sběrných místech, kde nabíráme další pasažéry, a pak už jedeme do Da Nang.
19. 5. Po
Kolem 9.h přijíždíme do Hue, kde musíme z pohodlného busu přestoupit do staré, ošuntělé plečky (také spací bus). Poslední 2h jízdy jsou tak otravné a dost nepohodlné. Do Da Nang přijíždíme asi v 11h, ihned po vystoupení nás odchytává taxi a za 100K VND nás veze na ubytování v Infinity Pool – Sekong Apartment. Musíme uznat, že je to úplně jiná liga ubytování než doposud. Bohužel musíme čekat do 14h na ubytování. Necháváme proto zavazadla na recepci a jdeme se projít po okolí. Naše první kroky směřují k nedaleké pláži (velká, pěkná a písčitá, vzdálená 5 min.), a pak k místním obchodům a směnárně. Je zde plno mini marketů, s podobným sortimentem. Hned ve vedlejší ulici je slušná restaurace, tak jdeme na oběd (2 jídla-velké porce, polévky a pití - cola a platíme asi 130 korun). Před 14.h se vracíme na ubytování a jsme ihned uvedeni na pokoj. Velké, prostorné a dobře vybavené apartmá nám děla velkou radost. Do 17h odpočíváme a trochu dospáváme cestu, pak trocha internetu a za vlahého večera se vydáváme na nákup pití a jídla na další dny. Objevujeme také směnárnu, kde nabízí lepší kurs než v Hanoji, a tak se domlouváme na zítřejší výměnu. Malé bankovky (10,20,50$=horší kurs - 25K VND/1$; 100$=25.75K VND). Z vycházky a nákupů se vracíme před 21.h. Konečně sprcha, dezinfekce a jdeme spát po 23.h.
20. 5. Út
Vstáváme v 7.30h, děláme snídani, ale vzhledem k dnešnímu volnějšímu programu nespěcháme. Teprve v 10h opouštíme hotel a jdeme do včera domluvené směnárny vyměnit peníze. Po výměně si bereme taxi (120K VND) a jedeme do nedalekého areálu s obří sochou „Lady Buddha“. Je zde poměrně hodně lidí (je to takové místní poutní místo) a hlavně vietnamských „brigád socialistické práce“, které se před každou památkou fotí s mohutným transparentem. Postupně procházíme celý areál, který kromě 67 m vysoké sochy nabízí několik chrámů a pagod. Protože máme jen kraťasy, musíme si v jednom z chrámů vzít sarong (něco na způsob sukně) na zakrytí nohou. Čím blíže jsme k obří soše, tím více se objevuje drzých opic, které se nebojí zaútočit na turisty, aby si vzaly, co chtějí. Je proto potřeba být fakt obezřetní. Po více jak 1.30h prohlídce areálu si opět bereme taxi (150K VND) a jedeme na opačný konec, do centra města ke Giang-Ngoc Buddhist Medition Monastery, který je bohužel uzavřený. Jdeme proto do asi jediného, nedalekého, obrovského nákupního Hypermarketu, kde nakupujeme potraviny, které u našeho ubytování nejsou (sýry, salámy aj.). Po hodinovém příjemném zchlazení se vydáváme v 35°C vedru k poslednímu dnešnímu místu, k růžovému kostelu Da Nang Cathedral. Nepřehlédnutelná, i když celkem omšelá růžová křesťanská katedrála, je bohužel také zavřená. Otevírají ji až po 17.h, a to se nám v tom vedru čekat nechce. Víc výrazných památek toto moderní velkoměsto plné mrakodrapů nenabízí. Opět bereme, tentokrát zelené taxi s taxametrem a platíme 60K VND z centra na ubytování. Po 15.h jsme konečně v apartmánu. Doplňujeme tekutiny, děláme pozdní oběd a zbytek odpoledne odpočíváme. Večer kecáme s dětmi, upřesňujeme si další plány a výlety. Malá večeře, čaj, důležitá dezinfekce a jdeme spát dřív (ve 22h). Zítra v 8h máme naplánovaný první výlet do My Son a Hoi An.
21. 5. St
Ráno vstáváme v 6.30h, snídáme v 8h jdeme do recepce čekat na řidiče. Přesně v 8h si nás vyzvedá a k našemu překvapení jedeme pouze my (mysleli jsme si , že pojede menší skupina). Volným tempem a s dobrou náladou jedeme do My Son, naší první zastávky. I kdy je vzdálenost pouhých 50 km, cesta nám trvá 1.30h. Po příjezdu na místo nás čeká výheň 37°C. Hned u parkoviště je vstup do areálu (150K VND/os, hotově). Naštěstí hned za mostem u návštěvnického centra nás čeká příjemné překvapení v podobě nám již známých elektro vozítek, které nás vezou asi 1,5 km až k okružní trase zdejších památek. Je to okruh dlouhý téměř 2 km po jednotlivých chrámech, označených jako sektory A-K. Na konci prohlídky je pak malé kulturní centrum, kde je pro turisty připravený kulturní program v podobě hudby a tanců. Je to příjemné završení úmorné cesty. Po asi 2h prohlídce se vracíme k autu, ale ještě předtím jdeme do malého místního muzea, kde jsou vystaveny artefakty z vykopávek a fotky z renovace a rekonstrukce památek, které z velké části poničilo americké bombardování. Ostatně archeologické práce zde probíhají doposud. Pak už nasedáme do klimatizovaného auta a vyrážíme do další zastávky v Hoi An. Cestou nám ještě řidič kupuje ovocný koktejl s ledovou tříští, která přijde rozhodně vhod. Původně jsme si mysleli, že si šel vyřídit nějaké osobní záležitosti. Do Hoi An přijíždíme v pravé poledne a domlouváme se na vyzvednutí v 15h. Na vstupu do památkové zóny kupujeme opět vstupenky (120K VND/os), které nám umožní vstup do pěti vybraných památek (chrámy, čínské obecní domy). Je znát, že domy pamatují hezkou řádku let, i když jsou stále pečlivě udržované. Kromě památek je zde plno obchůdků a restaurací. Protože jsou zdejší úzké uličky zastíněné stromy, je zde i v tom vedru dýchatelno. Celé historické centrum je tak hodně zkomercializované. Konečně se také dostáváme k vyhlášené zdejší památce, kterou je japonský most s malou svatyní. Pokračujeme k nábřeží a přecházíme přes most An Hoi Bridge na prohlídku protějšího břehu. Zde jsou však jen restaurace a obchody. Vracíme se zpět do centra a po krátké zastávce v restauraci na občerstvení jdeme ke vstupu. Ještě před odjezdem navštěvujeme chrám Miếu thờ Khổng Tử, zasvěcený Konfuciovi a po prohlídce se vracíme k autu a míříme zpět do Da Nang. Hoi An je hezké, historií prodchnuté městečko, bohužel s velkým turistickým ruchem. Zpáteční cesta opět v poklidném tempu trvá asi 1h. Celý výlet trval dobrých 8h a naše spokojenost byla hlavně s tím, že jsme cestovali sami a měli jsme tak možnost si stanovovat časové rozvržení programu. Po příjezdu na ubytování děláme jídlo, pití a odpočíváme v příjemné klimatizované místnosti. Na zítřek jsme si naplánovali volný den, tak snad konečně vyzkoušíme zdejší moře. Spát jdeme tradičně po 23.h.
22. 5. Čt
Ráno nespěcháme, vstáváme po 8.h, děláme snídani a celé dopoledne se povalujeme a internetujeme. Po obědě jdeme konečně na chvíli k moři. Písek na místní vyhlášené pláži My Khe Beach je velmi jemný, takže ho i při mírném větříku máme všude. Moře také není nic moc, je dost kalné, žádné azuro, a navíc neskutečně teplé (dobrých 30°C), takže si místo osvěžení připadáme jako bychom vylezly z teplé sprchy. Jsme tedy dost zklamáni. Chvíli se ještě sluníme a vracíme se na ubytko, kde si dopřáváme osvěžující sprchu. Po chvíli jdeme nakoupit jídlo a pití na další dny. Zjišťujeme, že na střeše je hezký bazén téměř nevyužitý, tak snad ho ještě stihneme otestovat. Spát jdeme po 22.h, protože na zítřek máme domluvený poslední celodenní výlet našeho pobytu.
23. 5. Pá
Vstáváme brzy, v 6.30h, snídaně a v 8h jdeme do recepce čekat na auto s průvodcem. Na dnešek máme naplánovaný celodenní výlet do 100 km vzdáleného města Hue. Auto opět přijíždí přesně v 8h, nasedáme a vyjíždíme. Řidič je dost opatrnický a jede vzorně podle předpisů. Naší první zastávkou je celkem profláknutý průsmyk Hai Van Quan s pevností. Pořizujeme rychle fotodokumentaci a po 15 min. prohlídce pokračujeme dál. Míjíme perlovou farmu a farmu na výrobu místního speciálního oleje (byla nám nabídnuta prohlídka, ale chceme vidět co nejvíc v Hue). Do Hue i tak přijíždíme až v 11h. Nejdříve navštěvujeme hlavní památku „Zakázané královské město - Citadelu s pevností. Na vyzvednutí se domlouváme ve 12.30h. Kupujeme vstupenky (200K VND/os) a jdeme si projít rozlehlý areál celého města. Postupně navštěvujeme téměř všechny chrámy a budovy v areálu. Vrcholem je pak prohlídka paláce Kiến Trung s honosným vybavením po panovnících. Velmi působivé jsou i upravené zahrady, japonské mostky a zastřešené kolonády. Je zase šílené vedro (35°C), které se podepisuje i na naší kondici a únavě. Po prohlídce popojíždíme pár kilometrů k pagodě Thien Mu. Je to menší areál s trochu omšelou pagodou, několika budovami a zahradou s fontánou. Je tu klid a pohoda a rozhodně stojí za prohlídku. Po 20min. prohlídce se vracíme k autu a přejíždíme postupně k dalším památkám, na kterých jsme se domluvili s řidičem. Tou první je hrobka krále Tu Duca (Lăng Tự Đức). Platíme vstupné (150K VND/os) a vstupujeme do rozlehlého areálu s jezírky, chrámy a samozřejmě hrobkou, která je trochu bokem od chrámů. Prohlídka areálu nám zabírá skoro hodinu, a určitě patří k těm nejhezčím z mnoha. O několik set metrů se nachází další, podstatně méně honosná hrobka krále Dong Khanha (Lăng mộ vua Đồng Khánh). Zde platíme za vstup méně (100K VND/os). Po prohlídce malého chrámu zklamaně odcházíme, ale jsme upozorněni, že hrobka se nachází kousek dál za chrámem. Jdeme lesíkem až k hrobce. Všechny hrobky jsou stavěny ve stejném stylu, tedy čtvercový „altán“ s velkou kamennou deskou, obklopený sochami slonů, koní a bojovníků a za ním čtvercová zeď s vchodem za zástěnou a uprostřed s vlastní hrobkou panovníka. Další zastávkou je pár km vzdálený chrám Chua Tu Hien opět s rozlehlou zahradou. Protože nás tlačí trochu čas, rychle jej procházíme a prohlížíme jen památky v jeho blízkosti. Ze stejného důvodu a také kvůli únavě zkracujeme prohlídku o chrám a hrobku krále Minh Manga a jedeme k poslední poněkud vzdálené hrobce a mauzoleu krále Khai Dinha (Lăng Khải Định). Po mnoha schodech stoupáme až k honosnému paláci a hrobce s bohatě vybaveným interiérem, jehož ústředním objektem je socha samotného krále. Po prohlídce scházíme k autu zcela schváceni a vracíme se zpět do Da Nang po 18.h. Ještě malý nákup, hygiena, večeře, nezbytná dezinfekce a jdeme utrmáceni spát po 22.h. Zítra si opět dopřejeme odpočinek.
24. 5. So
Vstáváme až v 8.30h, děláme snídani a celé dopoledne lenošíme a odpočíváme. Původně jsme chtěli ještě navštívit Národní park Ba Na, ale vyčerpání za poslední dny nás od této návštěvy odradilo. Po 14.h se jdeme projít a podívat se po nějaké jiné restauraci. Nakonec stejně končíme v restauraci nedaleko našeho apartmánu. Jídlo oproti minulým jídlům za moc nestojí, na druhou stranu je zase levnější. Protože vedro je opět neúnosné, vracíme se do klimatizovaného pokoje. Z internetu jsme zjistili, že o víkendech (pá - ne, od 21h) probíhá na „Dračím mostě“ atrakce v podobě chrlení ohně a vody z dračí hlavy, tak jsme se rozhodli tuto shlédnout. Navečer je již příjemněji, i když stále vlhko. Rozhodli jsme se k Dračímu mostu dojít pěšky (je to asi 3 km od ubytování). Vycházíme preventivně již ve 20h a s dostatečnou časovou rezervou přicházíme k mostu. Zjišťujeme, že je zde velký trh se vším možným, a podle toho i lidský mumraj. Protože máme dost času, jdeme se projít po tržnici a okouknout stánky se zbožím. Před 21.h se vracíme na velké prostranství pod mostem, zaujmout výhodnou pozici pro fotodokumentaci. Ve 21h je všude kolem plno lidí. Had sice zářil různými barvami a hra světel byla hezká, ale ani po 30 min. se chrlení nekonalo. Lidé se začínají rozcházet a my již také nechceme dál čekat, protože nás čeká zpáteční cesta. Jsme dost zklamaní, protože z videí to bylo super podívání. Na ubytování přicházíme ve 22.15h. Zklamání zaháníme dezinfekcí, pak sprcha a jdeme uchození spát o něco dřív než obvykle. Na zítřek máme v plánu ještě poslední výlet.
25. 5. Ne
Poslední den našeho pobytu ještě aktivně využíváme k návštěvě nedalekých Mramorových hor (Thuy Son). Vstáváme proto v 7h, abychom tam byli dřív, než se sem nahrnou další návštěvníci a než začne být zase vedro. Rychlá snídaně a v 8h již sedíme v taxíku (150K VND). Na místě jsme před 8.30h a naši prohlídku začínáme návštěvou jeskyně Động Âm Phủ (20K VND/os). Je to opět rozsáhlá jeskyně s několika modlitebními místy, a hlavně se spoustou negativních výjevů ze světského života (tresty, mučení, ďáblové). Po 30 min. prohlídce přecházíme o pár desítek metrů vedle k další pokladně, kde kupujeme lístky tentokrát k prohlídce vlastního areálu Mramorové hory - Marble Mountains (40K VND/os + 15K VND/os za výtah). Výtah nás vyveze dobrých 30 m, čímž nám ušetří v začínajícím horku stoupání po stovkách schodů. Vystupujeme u pagody Tháp Xa Loi, od které pokračujeme v pohodové cestě po celém areálu hory. Navštěvujeme několik chrámů a malých jeskyní, z nichž Van Thong Cave je hodně obtížná (já procházím jen začátek), protože je bez osvětlení a s prudkým stoupáním úzkými chodbami po kluzkých kamenech. Kdo projde celou jeskyní, ocitne se hezké vyhlídce na vrcholu hory. Na vyhlídku se dá pochopitelně vyjít i po schodech o pár desítek metrů dál. Na konci prohlídky jsou ještě dvě jeskyně. Menší Lonh Nham Cave a velká Huyen Khong Cave s několika modlitebními místy. Na konci prohlídky jsou ještě tři menší, ale hezké chrámy. Po prohlídce sestupujeme po více jak 200 schodech na parkoviště. Zde se nám hned nabízí taxi Grab (130K VND). Nasedáme a před 12 h jsme zpět v ubytování. Protože jsme úplně mokří, dáváme sprchu a doplňujeme tekutiny. Zbytek odpoledne relax, v 19 h jdeme na večeři a po zbytek večera internetujeme a dezinfikujeme. Spát jdeme po 23.h. Zítra odlet do Hanoje a domů.
26. - 27. 5. Po,Út
Dnešek je náš poslední den ve Vietnamu. Vstáváme až v 8.30h, děláme snídani a pomalu balíme věci. Já si jdu ještě koupit nějaké čaje a mezitím Liba dobaluje zbytek věcí. Ve 12h máme check out, tak sjíždíme na recepci vrátit karty od apartmánu. Potom nám recepční volá taxi, které je na místě do 5 min. Cesta na letiště trvá asi 15 min. - letiště je téměř součást města. Platíme 95K VND a jdeme se podívat, jak je to s odbavením. Den před odjezdem nám přišlo elektronické odbavení, které jsme také provedli. Mezitím dochází k posunu odletu ze 17.20h na 17.45h. Přestože je do odletu ještě daleko, odbavujeme se hned, abychom se nemuseli starat o kufr. Vše proběhlo hladce a my jdeme na příslušný gate. U nudného 5hodinového čekání nás vytrhne informace o dalším 15 min. zpoždění. A aby toho nebylo málo, tak těsně před odletem ještě změnili odletové místo, proto spěcháme přes půl haly letiště na správný gate. Let má tak proti avizovanému odletu 45 min. zpoždění a my se začínáme obávat, abychom stihli v Hanoji odbavení a následný let. Naštěstí již nejsou další komplikace a my přistáváme ve 20h v Hanoji. Tady je opět problém, protože se musíme dostat z haly pro místní lety do vzdálené haly s mezinárodními lety. Nikde žádné informace, tak se doptáváme a musíme před halou nasednout na XE bus. Ten nás veze dobrý 1 km k mezinárodnímu letišti. Zde je zase standardní odbavení, přechod přes imigrační, pak celní kontrola a na odlet čekáme ještě asi 1.30h. Do Istanbulu odlétáme načas ve 23h. Desetihodinový noční let se dá celkem vydržet a nad ránem v 5.15h přistáváme v Istanbulu. Za další 2.30h již sedíme v dalším letadle do Vídně. I tento let je bez zpoždění. Ve Vídni přistáváme v 9h, vyzvedáme zavazadla, kupujeme jízdenku na vlak a míříme do Ostravy, kam přijíždíme s 30 min. zpožděním po 14.h. Byla to tentokrát dlouhá a náročná dovolená, na kterou budeme jistě hodně vzpomínat.
