Martinik & Guadeloupe 2024
Martinik
29. 2. Čt
Z Prahy odlétáme v 6.50h s 20min. zpožděním, v Paříži přistáváme načas. Tady čekáme 6h na další let na Martinik. Nevíme, co se stalo, ale i odsud odlétáme se zpožděním, a to celé 2h. Cesta je pohodová, až na nějaký incident s cestujícím, kterému asi ujely nervy a na občasná zhoupnutí turbulencemi. Na Martiniku přistáváme místo v 18.30h až ve 20.30h. Než se odbavíme – hlavně vyzvednutí zavazadel je 21.15h. Poslední bus do centra na ubytování v Le Patio Foyalais ve Fort de France jel ve 20h. Bereme si proto taxi – nekřesťansky drahé 40 € za nějakých 11km a po 21.30h přijíždíme na ubytování. Majitel nás již nečeká, ale klíče máme uloženy v zakódované schránce. Je 22h místního času (je zde 5h časový posun, takže u nás 3h ráno), vybalujeme věci a po 24.h jdeme spát úplně vyšťavení.
1. 3. Pá
Vstáváme v 7.30h, snídaně ze zbytků z cesty a vyrážíme na prohlídku centra Fort de France. Postupně navštěvujeme Mairie de Fort-de-France, Old Town Hall and Theatre Aimé Césaire, Palais de Justice, Place du Colonel Fabien, Fontaine Gueydon, kde nás zastihla krátká dešťová průtrž. Po přeháňce pokračujeme v prohlídce dalších míst podél řeky Rivière Madame po Boulevard Allégre a kolem Tour Lumina do místního přístavu, kde zrovna kotví obrovská výletní loď. Procházíme podél přístavu, kde je i stanoviště pro trajekty na protější pobřeží do Embarcadère de l'Anse Mitan a l'Anse à l'Âne. Po nábřeží docházíme k místní veřejné pláži Plage La Française a k pevnosti Fort Saint-Louis. Ta je bohužel zavřená, a tak ji jen obcházíme fotíme. Přes Parc la Savane docházíme k Musée départemental a dál ke Cathédrale Saint-Louis. Přesouváme se dál kolem Espace Camille Darsières, Court of Appeal, Préfecture k Bibliothèque Schœlcher, krásné historické knihovně. Po kulturní prohlídce jdeme do místního Carrefouru nakoupit nějaké zásoby. Zavírají v 18h a v neděli je dokonce zavřeno. Na tak velké město dost nezvyklé. Po zbytek odpoledne se snažíme přes internet zamluvit auto, ale naše snaha je marná. Děláme večeři a rozhodli jsme se auto půjčit přímo na letišti, kde je spousta půjčoven. Podle recenzí nakonec volíme Location Voiture (Abe location), které má nejen dobrou cenu, ale i kladné recenze. Stačilo se jen zaregistrovat a vyplnit snadný formulář. Tma je přibližně v 18.30h, tak doháníme časový deficit a jdeme spát po 22.h
2. 3. So / najeto 106 km
Ráno nemůžeme dospat a vstáváme v 6.30h. V zápětí nám přišla SMS zpráva z autopůjčovny, že nás vyzvednou na letišti a odvezou do nedaleké kanceláře. Děláme snídani a odepisujeme na SMS. Kolem 8.30h jdeme k přístavu na zastávku busu na letiště (linka A). Zde si chceme koupit jízdenku v automatu, ale ten nefunguje. Nakonec se po lámané domluvě od místních (neradi mluví anglicky) dozvídáme, že bus je zdarma (asi o víkendech). Nasedáme do busu, během cesty žádná kontrola, a po 25min. jsme na letišti. Zde není živá noha. Voláme do půjčovny, že jsme na místě a do 10min. pro nás přijíždí dodávka a veze nás do kanceláře. Zde sepisujeme smlouvu, fotíme auto a platíme 270€ za 6 dnů + 750€ kauci. Po 10.h konečně vyrážíme na náš první výlet na sever ostrova. Hned po výjezdu z půjčovny vázneme v dlouhé koloně, která se táhne až do Fort de France. Pak se to protrhá a další cesta je již normální. Moc rychle se tu nejezdí, v obcích většinou 30 km/h, spousta zpomalovačů a mimo obce většinou 50-70 km/h. Další kolona je až před Saint Pierre, kde jsou všude parkovací místa plná. My však pokračujeme dál k pláži l'Anse Céron. Než vylezeme z auta, spustí se prudký asi 5min. liják, tak čekáme. Pak si jdeme prohlédnout hezkou pláž s černým sopečným pískem. Po 15min. pokračujeme ještě kousek dál až na konec silnice u pláže l'Anse Couleuvre. Je zde plno aut a parkuje se na úzké a prudké silnici. S parkováním dost mazec. Scházíme dolů k točně a pokračujeme od rozcestníku směrem k vodopádu Cascade de la rivière Couleuvre. Cesta je plná stoupání a klesání, a několikrát přecházíme přes potoky. Cesta nám trvá asi 1.30h, protože v dusnu a 30°C vedru bez aklimatizace nám to dává zabrat. Toto utrpení je však vykoupeno úžasným asi 30 m vysokým vodopádem, bohužel s menším průtokem vody. Zpáteční cesta trvá kolem 30 min. Pokračujeme dál k pláži l'Anse Couleuvre. Zde odpočíváme asi 30min. a také se trochu smáčíme. Při návratu k autu se krátce zastavujeme u ruin L'habitation d'Anse Couleuvre, a pak se vracíme po trochu adrenalinové jízdě zpět na hlavní silnici. Ještě se krátce zastavujeme v Le Prêcheur - kostel Église Saint-Joseph, v Le Carbet - kostel Église Saint-Jacques. Pak už jedeme na ubytování, kam přijíždíme po 18.h. Večeře, koupel a utahaní jdeme spát kolem 22.h.
3. 3. Ne / najeto 93 km
Dnes nespěcháme, protože to bude kratší cestování. Vstáváme v 7 h - nemůžeme dospat, snídaně a vyrážíme směr poloostrov Caravelle. Nejdříve se zastavujeme v městečku Le François, kde navštěvujeme místní kostel, kde právě probíhá bohoslužba a nakonec místní přístav Marine du François. Po prohlídce se vracíme k návštěvě Habitation Clément a místní likérky Clément. Do Habitation Clément se mělo platit vstupné (13€/os), ale vstup je zdarma. Že by víkendová sleva? Je to hezký koloniální dům s původním vybavením a s množstvím fotek různých státníků a významných osobností je patrné, že se jedná o významnou památku. Pokračujeme prohlídkou staré likérky se spoustou historického vybavení, na kterou navazuje již moderní současný provoz. Nakonec se procházíme po místním hezkém a rozsáhlém parku. Trávíme zde víc jak hodinu času. Další zastávkou je městečko Trinité, v jehož blízkosti se nachází unikátní růžové Mangrove Rose. Projíždíme uličkami až k řece Rivière du Galion, kde na nás čeká malý samoobslužný přívoz přes řeku. Naskakujeme do plechového člunu a pomocí řetězu ručkujeme na druhou stranu. Zde procházíme stezkou mezi mangrovníky, lemovanou spoustou děr od krabů a pastí na ně, až k úžasné růžové vodě. Stejnou trasou se vracíme zpět k autu a jedeme k cíli naší cesty na poloostrov Caravelle. Parkujeme na parkovišti asi 1km od Château Dubuc (dá se dojet i dál, ale po hrozné kamenité cestě) a k Château Dubuc jdeme pěšky. Po cestě je pár hezkých výhledů na poloostrov. U ruin hradu zjišťujeme, že se zde vybírá 8€/os, což nám přijde hodně. Scházíme z kopce k mangrove a procházíme asi 2 km trek kolem Petit Sentier Mangrove. Je hrozné dusno a vlhko, navíc praží slunko, tak je to dost záhul. Na zpáteční cestě zastavujeme na odpočívadle u Château Dubuc, kde potkáváme české krajany a povídáme si s nimi dobré půl hodiny. Vracíme se k autu a začíná pršet. Kousek od auta se pak spustí průtrž, a tak tak dobíháme k autu. Prší celou zpáteční cestu až do Fort de France, takže vynecháváme zastávky na plánovaných plážích. Na ubytování přijíždíme po 17.h, děláme večeři a relaxujeme u vínka. Spát jdeme opět brzy, po 22.h.
4. 3. Po / najeto 146 km
Ráno opět vstáváme brzy, rychlá snídaně a v 7.45h vyrážíme na nejdelší výlet našeho pobytu. Již od rána je zataženo a s občasnými přestávkami prší celou cestu. Dnešní cesta povede na nejsevernější část ostrova. Kousek za Fort de France zastavujeme u místní mešity. Další zastávka je u Cascades de l'Alma, kde se poprvé setkáváme s kolibříky. Pokračujeme dál k Domaine d'Emeraude, kde je park. Vzhledem k tomu, že zde není nic jiného k vidění a platí se 8€/os, vracíme se k autu jedeme dál do Le Morne Rouge. Je to malé městečko, kde navštěvujeme místní kostel Notre-Dame de la Délivrance, radnici, památné místo Mémorial 22 Mai 1848 a Centre Communal Vulcano. Střídavě mírně poprchá a my doufáme, že se vyčasí a uvidíme alespoň na chvíli vrcholek sopky Montagne Pelée. Bohužel po příjezdu na parkoviště pod sopkou se hodně rozprší, tak nám nezbývá než to vzdát a pokračovat v cestě. Míříme k pobřeží do městečka Basse Pointe. Zde si rychle prohlédneme kostel Église Saint Jean Baptiste, místní knihovnu a také se jdeme podívat do místního přístavu Port de Pêche. Je zde hezký výhled na útesy bičované velkými vlnami. Následně navštěvujeme další destilérku kousek odtud - Distillerie J.M. Po několika kilometrech přejíždíme přes zvláštní mosty v Pont de la rivière Potiche a dorážíme do Grand'Rivière, nejsevernějšího městečka na ostrově. Prohlížíme si kostel Église Sainte Catherine a krátkou vycházkou se vydáváme k sopečné pláži Plage de Sinai. Počasí se celkem umoudřilo, a tak se na zpáteční cestě zastavujeme u Cascade Grande Rivière. Stejnou cestou se vracíme do městečka Le Lorrain na prohlídku kostela Église Saint Hyacinthe. Před městečkem Sainte Marie zastavujeme u Habitation Saint Jacques, hezky udržovaná usedlost s kamennými budovami a vlastní kaplí a koncertním sálem. Po krátké prohlídce jedeme k cílové zastávce našeho putování, k destilérce Distillerie Saint-James, spojenou s muzeem Musée du Rhum. Opět rozsáhlý areál se spoustou historických památek a zařízení, dokumentujících výrobu a pálení rumu. O několik kilometrů dál ještě navštěvujeme Musée de la Banane. Vstupné 8€/os za audiovizuální prohlídku, jak se pěstují a sklízí banány, nám přišlo nehorázné, a tak se po krátké prohlídce areálu vydáváme zpět do Fort de France. Po příjezdu kolem 17.h jdeme ještě na nákup do nedalekého Carefouru, děláme večeři a posléze zjišťujeme, že neteče voda. Vzhledem k nějaké havárii ve čtvrti, jak se dozvídáme od domácí, ani po zbytek dne nepoteče. Hodně nás to štve, a tak si dáváme místo koupele alespoň víno. Spát jdeme před 23.h.
5. 3. Út / najeto 74 km
Vstáváme v 6.30h a před 8h vyrážíme na poslední výlet na sever ostrova. Jedeme až St Pierre, kde procházíme po místních památkách. Je všední den, a navíc jsme vyjeli celkem brzy, tak je kde zaparkovat. Prvním místem je místní kostel Cathédrale Notre-Dame de l´Assomption, který je bohužel zavřený kvůli renovaci a podle starých fotek dozná výraznou přeměnu. Vracíme se do centra k nejvýznamnějším památkám, a to jsou ruiny po sopečném výbuchu v r. 1902. Vše je zdokumentované v Musée VulcanologiqueFranck A. Perret. Mezi ty nejznámější památky patří Ancien Théâtre a vězeňská cela Cachot de Cyparis a samozřejmě spousta torz budov. Pokračujeme dál přes řeku k další památce Ancienne Église du Fort. Vracíme se podél pobřeží k autu a v dobře zásobeném Info centru si bereme pár prospektů a map. V místní benzínce bereme benzín (nestojí se podélně ale kolmo ke stojanu) a jedeme dál do Habitation Depaz, kde je také další destilérka. Zde není možnost prohlídky, tak jen z povzdálí pozorujeme, co už jsme viděli jinde. Zajímavé je pozorovat, kolik je na haldách s cukrovou třtinou volavek. Procházíme malým parčíkem a přicházíme k místní usedlosti, připomínající zámeček. Platí se zde vstupné 5€/os. Další zastávkou je vodopád Cascade de Saut Gendarme. Po prudkých schodech scházíme z parkoviště asi 100 m k vodopádu. Několik lidí se tu koupe ve studené vodě. Děláme pár fotek a video a pokračujeme k vyhlášené Jardin de Balata (16€/os). Hned za pokladnou upoutala naši pozornost spousta kolibříků, kteří se z nedalekého keře slétají k napáječkám se sladkým nektarem. Úžasná podívaná. Během okamžiku se však dost rozpršelo, tak se jdeme schovat pod nedaleké keře. Po chvíli přestává pršet, a my se tak můžeme vydat na prohlídku zahrady. Zahrada je tematicky rozdělena do několika sekcí, které procházíme podle plánku, ale stejně nás nejvíc zaujala procházka po lávkách v korunách stromů, z nichž je krásný výhled na celou zahradu. V několika jezírkách pak plavou klasičtí barevní japonští kapři. Trávíme zde víc jak hodinu, ale když se schyluje k dalšímu dešti, jedeme dál na naši poslední zastávku ke kostelu Sanctuaire Diocésain du Sacré-Coeur de Balata. Je to jeden z mála velkých kamenných netypických kostelů, který jsme při včerejší cestě nějak minuli. Pak už jedeme na ubytování do Fort de France. Opět neteče voda, což už nás dost vytáčí. Večeře, film a jdeme spát po 22.h.
6. 3. St / najeto 111 km
Ráno vstáváme klasicky v 6.30h a po snídani vyrážíme kolem 8h na okruh po jižní části ostrova. Začínáme v Trois Riviéres prohlídkou další likérky s větrným mlýnem. Pokračujeme podél pobřeží na Anse Corps de Garde, kde si děláme asi hodinu pauzu na koupání. V Sainte-Luce si prohlížíme kostelík Église Sainte-Luce. Před Le Marin se zastavujeme na hezké vyhlídce, odkud je vidět na celé městečko a přístav. Do městečka jedeme v koloně a cesta se dost vleče. Kolony jsou zde na denním pořádku a jsou otravné. V Le Marin zastavujeme kousek od přístavu pod kostelem Église Saint-Étienne z 18. století. Před příjezdem do Sainte Anne se ještě zastavujeme u Habitation Val d'Or, zajímavé ale opuštěné rotundovité stavby. Ve městečku navštěvujeme kostel Église Notre-Dame a za městečkem zastavujeme ještě na vyhlídce na pěknou pláž. Scházíme po schodech a chvíli se procházíme po pláži. Pokračujeme v naší cestě na úplný jih ostrova do Étang des Salines, kde je pohodový, několik set metrů dlouhý vycházkový okruh po místních salinách po dřevěných lávkách, a kde lze pozorovat ptáky v místní Observatoire Ornithologique. K našemu překvapení je zde obrovský nápor turistů, parkoviště přeplněná a pláže jsou plně obsazené. Slunce opět hrozně pálí, a proto se asi po hodině zde strávené, vracíme na klidnou pláž v Sainte Anne. Pozdě odpoledne se vracíme do apartmánu, kde konečně teče voda a my si můžeme vychutnat koupel. Poté večeře, vínko, TV a po 23.h spánek.
7. 3. Čt / najeto 82 km Ʃ 612 km
Vstáváme po 6.h, snídaně a v 7,30h vyrážíme na náš poslední automobilový výlet po jižní části ostrova. Začínáme ve Village de la Poterie, což je vlastně vesnička či komunita s různými uměleckými dílnami a obchůdky, mořským muzeem Le Musée de la Mer s malou expozicí a se spoustou mušlí (i k prodeji) a velkou továrnou na výrobu cihel. Prohlídka určitě stojí za malé zdržení. Následuje zastávka u Maison de la Canne, kde se opět platí 5€/os za vstup do domu a malé galerie. Proto pokračujeme dál do původní domorodé vesnice La Savane des Esclaves, kde platíme 23€/os. Je to v kopci umístěná vesnice s původními obydlími a stavbami zdejších obyvatel, hlavně otroků. U vstupu dostáváme zapůjčenou orientační mapu s QR kódy, kde je ke každé budově krátký popisek. Po 45 min. vesničku opouštíme a zastavujeme se na krátký odpočinek v Les Trois-Îlets u kostela Eglise Notre Dame de la Bonne Délivrance. Pár kilometrů za Trois-Îlets je Musée de l'impératrice Joséphine. Je to místo, kde nějakou dobu pobývala manželka Napoleona, Joséphine. Vstupné 5€/os. Po krátkém zdržení jedeme konečně na pláž L'Anse Dufour, kde se chceme vykoupat. Nejprve jdeme ale k vedlejší pláži L'Anse Noire s černým sopečným pískem, vzdálenou asi 500 m. K pláži je to dost sešup, a tak se koukáme jen z vyhlídky. Je na pohled dost kamenitá, ale má dlouhé molo vedoucí do moře. Moře je čisté a skoro žádní lidé. Vracíme se na naši pláž se žlutým pískem, kde trávíme asi hodinu sluněním a koupáním v blankytném moři. Pak pokračuje do městečka Anse d'Arlet, kde se nachází z propagačních fotek Martiniku z dlouhého mola focený kostelík Église Saint-Henri. Zde se chvíli schováváme před sluncem a vedrem. Po pořízení nezbytné fotodokumentace, kupujeme studené pití a jedeme dál. Jelikož jsou opět ucpané silnice, městečkem Le Diamant jen projíždíme a zastavujeme až na vyhlídce Point de vue sur le Rocher du Diamant, s nádhernou vyhlídkou na ostrůvek stejného jména. O několik km dál ještě zastavujeme u památníku Aimé Césaire, kde se potopila loď se spoustou otroků, ne jejichž památku je zde postaveno 15 velkých kamenných soch. Pak už bez zastávky jedeme až do půjčovny vrátit auto. Z půjčovny nás vezou na letiště, odkud jedeme busem A až do Fort de France. Večeře, TV, vínko a před půlnocí jdeme spát.
8. 3. Pá
Dnes nespěcháme, protože máme naplánovaný výlet lodí na protější břeh ostrova, na Anse Milan. Vstáváme v 7h, snídaně a pomalu balíme věci na koupání. Je zataženo a během okamžiku se spouští silný déšť. Střídavě se pak počasí mění s krátkými pauzami celé dopoledne. V poledne to vzdáváme, protože to počasí je velmi nejisté. Děláme rychlý oběd a chvíli si dáváme oraz po celkem náročných dnech. Odpoledne se jdeme projít alespoň po městě a dokoupit nějaké drobnosti pro rodinu. V podvečer si děláme vycházku na místní pláž, kde si vychutnáváme příjemnou pohodu až do západu slunce po 18.h. Vracíme se do apartmánu a dobalujeme poslední věci na zítřejší přesun na Guadeloupe. Po večeři si ještě dopřáváme víno, upřesňujeme další plány a jdeme spát po22.h.
Guadeloupe
9. 3. So
Dnes je den našeho přesunu na Guadeloupe. Přestože nemusíme nijak spěchat, vstáváme již v 7h. Děláme snídani a kontrolujeme, zda máme vše sbaleno. V 8.45h jedeme letištním busem na letiště (cca 25min.). Zde zjišťujeme, že let je posunutý z 12.40h na rovných 12h. Odbavení je v pohodě a krátce po 12.h odlétáme. Letíme malým vrtulovým letadlem asi pro 80 cestujících a letadlo je zaplněno do posledního místa. Přestože neletíme příliš vysoko, prolétáme často mraky což způsobuje malé turbulence. Po 45min přistáváme hladce na letišti Aéroport de Guadeloupe - Pôle Caraïbes. Chvíli trvá, než pustili zavazadla, a pak jdeme před halu shánět taxi na ubytování. Vychází na nás taxikářka (těch je tu opravdu hodně) a přestože jí ukazujeme přesnou adresu, vypadá trochu zmateně. Nakonec jí dáváme telefon na majitele se kterým se domlouvá a během následujících 15min. jsme na místě přesně u ubytování yucca971 v nedalekém Le Gosier. Platíme 30€ a jdeme se ubytovat a vybalit věci. Prostorný apartmán má tentokrát hezkou terasu, současně se slušně vybavenou kuchyní. Jdeme ještě rychle sehnat nějakou vodu do nedalekého minimarketu a končíme na pláži za hotelem, kde pozorujeme krásný západ slunce. Po večeři plánujeme zítřejší výlet, ale k našemu zděšení zjišťujeme, že nejezdí žádné autobusy. Měli jsme v plánu prohlídku hlavního města Pointe-à-Pitre. Spát jdeme po 23.h.
10. 3. Ne
Vstáváme v 6.30h za zběsilého kokrhání místních kohoutů (volně pobíhající kurové jsou tu všude na denním pořádku). Děs!! Děláme snídani, a protože nic nejezdí a my nechceme ztratit celý den pobytem na ubytku nebo u moře, vydáváme se na pěší túru pěšinkami přes mangrove k pevnosti Fort Fleur d'Épée vzdálené asi 4,5 km. Necelá polovina cesty přes mangrovníky je v pohodě ve stínu, zbytek pak na pálícím slunci. Závěrečných 600 m cesty je dost do kopce. V pevnosti, ze které zbyly v podstatě jen hradby a podzemní tunely, je zrovna sraz bubeníků, kteří hrají pro pobavení turistů. Je zakázáno je přitom filmovat. Procházíme postupně celou pevností, ze které je krásný výhled na moře a okolní krajinu. Vzápětí se spouští krátká přeháňka, tak se schováváme pod stromy, a když déšť zeslábne, vydáváme se zpět na hlavní cestu. V místním hypermarketu (který zavírá ve 12 h) proto nakupujeme nezbytné potraviny na další den a pokračujeme k další zastávce k mořskému akváriu. Zde platíme 15€/os a procházíme se po místních expozicích, jejichž vrcholem je velké akvárium se žraloky. Součástí je nejrůznější mořská fauna a flóra se spoustou informativních tabulí a také s videoprojekcí. Asi po 40 příjemně strávených minutách se vracíme přes mangrove do apartmánu. Máme našlapáno skoro 9 km a z toho vedra jsme řádně utahaní. Sprcha, a zbytek dne trávíme relaxací na terase a v klimatizovaném apartmánu. Večeře, vínko a jdeme spát po 22.h. Na zítřek máme zamluvené auto a v 9h musíme být proto na letišti. Jezdí tam liny busu AE1 a 3.
11. 3. Po / najeto 83 km
Ráno vstáváme v 6h za vydatného kokrhání. Rychlá snídaně a 7.10h vyrážíme na bus do Pointe-à-Pitre. Ten má však 10min. zpoždění kvůli zácpě aut. Jízdenka na letiště stojí 2,20€/os. Hrozná, víc jak hodinová jízda v přeplněném busu společnosti “Karulis“ s tekoucí klimou po celém busu a řidičem, který nespěchá a vybavuje se s vystupujícími cestujícími. Konečně jsme v 8.45h na letišti. Zde do 9.15h čekáme na člověka, který nás veze do autopůjčovny RL Location. Tady na nás čeká zbrusu nový Peugeot 208, plný elektroniky. Než vypíše smlouvu je 10h a teprve pak vyrážíme na výlet po ostrově. Nutno říci, že silnice jsou zde mnohem kvalitnější než na Martiniku. Naše první zastávka je u vodopádu Saut de la Lézarde. Když jsme zaparkovali podle navigace kousek od vodopádů, marně hledáme, kudy se k nim dá projít, a to nám ani místní nejsou schopní ukázat. Nemluvě opět o neochotě nějak se domluvit, nedej bože anglicky. Asi po 20min. chození sem a tam nacházíme cestičku přes pozemek opuštěného domku. Když ale za domem vidíme ten sešup, navíc po rozbahněné cestičce, vzdáváme to a hned z kraje pěkně naštvaní pokračujeme dál. Další na řadě je vodopád Cascade aux Ecrevisses, ke kterému se jde po rovné, vydlážděné cestě asi 200m. Vzhledem k velmi snadné dostupnosti je zde i úměrně plno lidí. Pár fotek a pokračujeme dál k Maison de la Foret. Zde se vydáváme na krátký 1,5 km dlouhý trek nefalšovanou džunglí. Jde se sice po rovince, ale kameny, kořeny a místy bláto cestu dost ztěžují. Příroda je úžasná, a hlavně nikde nikdo, jen hlasy džungle. Další zastávkou měl být výstup na horu Mamelle de Pigeon (768 m), což je asi 2h trek, ale vzhledem k časovému deficitu z rána a šílenému vedru a dusnu to vzdáváme a jedeme na poslední zastávku - do ZOO de Guadeloupe au Parc des Mamelles (€17,50/os). Zahrada, která je i jako botanická, není velká (asi 2ha) a ani druhově nijak neoslňuje. Je však zasazená do místního tropického lesa, což ji dodává osobité kouzlo. Navíc je zde procházka v korunách stromů v různých výškových hladinách až po 20m, což se nám líbí. Trávíme zde přes 2h. Na zpáteční cestě se zastavujeme nakoupit a pak již na ubytování. Sprcha, večeře a jdeme spát po 22.h. Zítra chceme brzy vyrazit na místní sopku La Soufrière (1467 m).
12. 3. Út / najeto 154 km
Vstáváme po 6.h a v 7.30h vyjíždíme na jih Basse-Terre, kde chceme zdolat sopku La Soufrière. Když konečně po 9.h dorazíme na místo, je nejen parkoviště, ale i podélné parkování u silnice v délce minimálně 1 km obsazené. Velmi úzký manévrovací prostor navíc zvyšuje reálné riziko poškození auta, což bychom neradi. Je zde neskutečný mumraj a přetlak turistů, který nám vzal další chuť zde zůstat. Asi po 30min. popojíždění se konečně dostáváme ven z totálně ucpaného místa a míříme do vesničky Saint-Claude, kde navštěvujeme místní kostelík. Odsud jedeme do nedaleké vesničky Matouba, kde se nachází vodopád Saut d'Eau du Matouba. Podle mapy se zdá být dostupnost snadná, ale ouha. Po průchodu banánovou plantáží začíná prudký spád podél svahu dolů, místy dost obtížný i za suchého počasí. Když konečně sejdeme k řece, musíme jít jejím korytem přes balvany a místy řekou až k vodopádu. Ta námaha ovšem stojí za podívanou, případně osvěžením se v řece. Vodopád sice není nijak vysoký, ale jeho zasazení do skalního masivu je prostě úžasné. Cesta zpět nám kupodivu hezky uběhla a nezdála se ani nijak náročná. Vracíme se zpět po západním pobřeží přes Bouillante a kolem ZOO až k Mamelle de Pigeon, který jsme včera vynechali. Vydáváme se tedy na výstup 768 m vysoké hory. Cesta vede stále po schodkovitých terasách prudce vzhůru a je řádně rozbahněná a kluzká. Výstup nám trvá asi 30 min. Na vrcholu je malá rozhledna s plošinou. Výhled do všech stran by byl skvělý, bohužel ho místy již přerůstají stromy. Po krátkém odpočinku se vracíme k autu a jedeme do apartmánu. Jsme z těch dvou túr celkem uondaní, takže zbytek odpoledne odpočíváme. Později hygiena, večeře plán na další den a jdeme spát po 23.h.
13. 3. St / najeto 102 km
Ráno vstáváme opět za mohutného kuropění v 6h (déle to prostě nejde), děláme snídani a volným tempem vyjíždíme po 8.h na cestu po jižním pobřeží Grande-Terre. Naše první zastávka je na pláži Petit Havre, kde se i koupeme. Je to malá, příjemná pláž s bílým pískem a málo lidmi. Po hodině pokračujeme na další pláž - La Caravell. Je to vyhlášená pláž, tak není divu, že je zde přeplněno. Popravdě nás příliš neokouzlila. Děláme pár fotek a pokračujeme dál na východ do Sainte Anne. Město je totálně ucpané, takže projíždíme krokem, a protože není kde rozumně zaparkovat pokračujeme do Saint-François. Ani zde to není lepší, a tak se rozhodujeme jet až na východní cíp ostrova Pointe des Chateaux. I zde je hodně lidí a pár zájezdových autobusů. Vydáváme se na výběžek Morne Petite Saline, odkud je krásný výhled na okolní skály a divoké moře. I přes velké horko jsme se nakonec rozhodli podniknout trek k velkému kříži na vrcholku Pointe des Chateaux. Patnáctiminutová procházka určitě stojí za ty úžasné výhledy na okolní skály a moře. Vracíme se k autu a jedeme na sever přes Saint-François k vile Habitation Zévallos. Je to klasická koloniální vila, bohužel zavřená. Posledním místem, které chceme dnes navštívit je městečko Le Moule. Hezké poklidné místo s kamenným kostelem Église Saint-Jean-Baptiste, zbytky opevnění s kanóny Batterie de Fort Poudrière a Wizosky-Ancienne usine de limonade. Zpět jedeme vnitrozemím přes městečko Douville, kde v diskontním obchodě děláme fakt levný nákup. Ve vnitrozemí je klid, slabý provoz a kvalitní silnice. Vyjíždíme v Sainte Anne a míříme na ubytování do Le Gosier. Večeře, vínko, koupel a jdeme spát před 22.h
14. 3. Čt / najeto 123 km
Vstávání klasicky v 6h, snídaně a po 8.h vyrážíme na okruh severní částí Basse-Terre. Naše první zastávka je v destilérce Reimonenq (Musée du Rhum), jehož součástí je i malé museum rumu. Než jsme k ní dorazili, projeli jsme díky navigaci 3x sjezd na dost šílených mimoúrovňových kaskádách za plného deště. Vstupné je 6€/os. Počasí se vyjasnilo a přestože je destilérka malá je umístěna v příjemném prostředí. Po 20 min. jedeme dál do Sainte-Rose. Protože je zde opět velký provoz a kolony, projíždíme městem a pokračujeme dál do Comté de Lohéac. Místo nějaké vily se zde nacházejí jen zcela zarostlé ruiny zřejmě další destilérky. Otáčíme auto a jedeme na pláž Amandiers, odkud jdeme pár set metrů na vyhlídku Pointe Madame. Pak pokračujeme dál k Pointe Allègre. Chceme se dostat co nejblíže a zjišťujeme, že posledních 300 m je učiněný tankodrom. Poté jdeme dalších asi 200m až k samotnému výběžku Pointe Allègre. Stromy jsou zde trvale ohnuté kvůli silným větrům. Také příbojové vlny jsou zde velmi silné a na přilehlé pláži Anse du Petit Fort se určitě nedá koupat. O kousek dál je malá pláž schovaná za mangrove Anse des Îles, kde je voda o poznání klidnější. Než dorazíme zpět na silnici, jedeme krokem a se strachem v očích. Ještě krátká zastávka na Plage de Clugny a Plage de la Perle - hodně lidí a špatné koupání. Pak už jen městečko Deshaies s kostelíkem Église Saint Pierre et Saint Paul a dnešní putování končíme v botanické zahradě Deshaies kousek za městem. Je zde klid a hezké prostředí, se spoustou rostlin (orchideje, ibišky či bromélie) a exotických stromů. Opět se setkáváme s kolibříky. U umělého vodopádu pod místní restaurací se majestátně prochází hejno plameňáků a několik kaskád končí v jezírku. Vstupné je sice dost vysoké (17,5€/os), ale za tu pohodu a podívanou to jistě stojí. Trávíme zde skoro 2h a pak se vnitrozemím Basse-Terre vracíme do Le Gosier. Relax, večeře, vínko a jdeme spát před 22.h.
15. 3. Pá/ najeto 96 km Ʃ 558 km
Ráno opět vstáváme s kokrháním, rychlá snídaně a vyjíždíme na náš poslední výlet autem, na severní část Grande-Terre. Naše první zastavení je na Plage de la Porte d'Enfer. Zde opět zabodovala navigace výběrem nejkratší cesty, která se postupně stále zhoršovala až skončila několika kilometrovým tankodromem v úseku mezi Pelletan a Campêche, mezi poli s cukrovou třtinou. Fakt hrůza. Je dobré držet se hlavních cest. Malá plážička, značně ovlivněná přílivem a odlivem je hodně zanesená řasami. Zde se vydáváme na 20 min. trek k vyhlídce Trou de Madame Coco hole´s. Moře je zde divoké a s velkou razancí naráží do vysokých útesů. Po návratu se ještě zastavujeme na nedaleké vyhlídce, odkud je krásný pohled na La Porte d'Enfer. Pak už jedeme po hezké silnici až k nejsevernějšímu výběžku Grande-Terre k Pointe de La Grande Vigie. Krátký trek nás zavede skutečně skoro až na samý výběžek. Výhledy nejsou tak fantastické jako na Trou de Madame Coco hole´s, ale určitě stojí za zastavení. V Anse Bertrand stavíme krátce na prohlídku kostela Église Saint Denis a dalších divokých příbojových vln. V Port Louis opět kostel Église Notre Dame du Bon Secours a stejně tak na poslední zastávce v Petit Canal kostel Église Saint Philippe et Saint Jacques, přístav a Monument à l´Abolition de l'Esclavage. Pak už jedeme vrátit auto do autopůjčovny. Vracíme ho bez problémů a jsme odvezeni na letiště v Pointe à Pitre, odkud jedeme busem AE 1(3) do Le Gosier. Jsme rádi, že jsme cestování zvládli bez jakékoliv újmy. Po zbytek dne relaxujeme, večeře, vínko a jdeme spát opět ve 22h.
16. 3. So
Vstávání stejná klasika, snídaně a v 7.55h jedeme busem B20 od ubytování do hlavního města Pointe-à-Pitre. V sobotu jezdí busy jen do 12 h, tak si musíme pospíšit. Jízda je při sobotě rychlá (asi 20 min.). Vystupujeme v centru města a procházíme uličkami ke kostelu Église Saint Pierre et Saint Paul. Je to mohutná, architektonicky velmi zajímavá katedrála (na místní poměry), bohužel v dost zanedbaném stavu. Po prohlídce (nacvičuje se zde na večerní koncert) jdeme na prostorné náměstí Place de la Victoire, a pak k přístavu na místní tržnici. Ta asi končí, protože je tu jen pár lidí a celkem nic nenabízí. Vydáváme se do kopce ke kostelu Église Notre Dame de Lourdes de Massabielle. Pak se vracíme do centra kolem soudu Tribunal judiciaire a turistického centra Comité du Tourisme na tržnici Marché central. Zde jsou nabízeny hlavně potraviny – ovoce, zelenina, koření nápoje aj. V okolních stáncích pak je hlavně oblečení a kosmetika. Jdeme ještě okouknout pár památek jako Musée Schœlcher, Musée l'Herminier a Musée Saint John Perse. Vše je ale pozavírané a z venku vypadají dost neudržované. Protože město už nic nenabízí, jdeme na autobus a vracíme se do Le Gosier. Jedeme až do centra, kde je hezký parčík a scházíme k místní pláži Plage de la Datcha, odkud je parádní výhled na nedaleký ostrůvek Îlet du Gosier. Sluníčko opět pálí, a tak se vracíme kolem místního kostela Église Saint Louis zpět na ubytování. Je krátce po poledni, tak děláme oběd a jdeme naposled k moři na pláž za apartmánem. Není to úžasná karibská pláž a moře není azuro, ale osvěžení přijde vhod. Když vylezeme z vody začíná mírně krápat, tak jdeme na pokoj. Zde vyřizujeme odbavení a balíme věci. Večeře, vínko a řešíme poslední problém což je odvoz na letiště (v neděli busy nejezdí) a jiná alternativa neexistuje. Spát jdeme po 22.h. Zítra odlet na Martinik a pak domů.
17. 3. – 18. 3. Ne - Po
Vstáváme až v 7h, děláme snídani a dobalujeme poslední věci. Mezitím dostáváme potvrzující zprávu na objednané taxi. Vzápětí nám píše majitel, že nedorazí na předání apartmánu (při neděli se mu jistě nechce), a že klíč po zamknutí máme hodit okénkem od koupelny dovnitř. Před 10.h opouštíme apartmán a v 10h nás již taxi veze na letiště. Cena je fakt nekřesťanská za těch 13 km (56€), ale co můžeme dělat. Na letišti čekáme chvíli na odbavení, a pak, po mé velmi důkladné prohlídce, jdeme čekat na odlet. Letíme načas, ve 13h. Je hezké počasí, obloha vymetená a žádné turbulence, tak pořizuji z letadla pár snímků a videí. Po příletu na Martinik vyzvedáme zavazadla, znovu odbavujeme a čekáme dalších 6h do 20.40h na další let do Paříže. Cesta je celkem v pohodě, dobré jídlo a počasí. V Paříži přistáváme po 10.h, opět čekáme až do 15.45h na let do Prahy. Po krátkém letu přistáváme v Praze v 17.30h, rychle se přesouváme na hlavní nádraží, a pak jen cesta domů, do Ostravy. Doma jsme po 23.h, spokojení a bez úhony.
